vše o pyrotechnice od výroby, druhy po použití

vyrobapyrotechnikyvcine

 

definice pyrotechniky

Pyrotechnikou se nazývá obor, v němž se studují slože používané k přípravě výrobků osvětlovacích, signálních, stopovacích, zápalných, zastíracích a imitačních. Uvedené výrobky se nazývají pyrotechnickými výrobky a používají se pro vojenské i civilní účely.
Ohně se používalo již v dávné minulosti jako bojového prostředku. Zápalných složí používali Číňané již několik století před naším letopočtem. Zápalné slože na bázi dusičnanů byly přímými předchůdci černého prachu, který byl objeven ve 13. století.
Velký význam pro rozvoj pyrotechniky měl Bertholletův objev chlorečnanu draselného koncem 18. století. Na jeho základě se začaly vyrábět četné nové slože. Značný vliv na rozvoj pyrotechnických prostředků měly první a druhá světová válka ve 20. století.

Sledujeme-li historický vývoj v oboru pyrotechnických složí, vidíme, že podobně jako v mnoha jiných oborech nacházely uplatnění nejdříve ve vojenské technice a teprve následně pronikly do jiných oborů lidské činnosti. V civilní oblasti se dnes používá pyrotechnických složí k výrobě dokonalých časovaných (milisekundových a délečasovaných) rozbušek, milisekundových bleskovicových zpožďovačů s návazností na těžbu nerostných surovin na povrchu i v dolech. Dále pro výrobu zápalek pro sportovní, lovecké, aj. střelivo, výrobu termitových složí pro svařování, pro hutní výrobu, tváření kovů, vulkanizaci pryže a jinde. Samostatnou oblastí použití pyrotechnických složí je výroba ohňostrojných prostředků pro oslavné příležitosti, film, divadlo a zábavu. Ohňostrojná a zábavná pyrotechnika má tradici zejména v Číně, Japonsku, v Evropě ve Francii a Itálii. U nás se vyráběly pyrotechnické předměty již před 2. světovou válkou, v poválečném období výroba stagnovala a vyráběly se pouze výrobky pro velké oslavné ohňostroje.

Komentáře