PyroExpert.cz

Druhy pyrotechnických složí

Mnohé pyrotechnické slože jsou klasifikovány jako výbušniny. Slož vytvoříme správným namícháním hořlavin, okysličovadel a dalších látek. Vyrobené slože můžeme rozdělit podle způsobu použití na:

  • civilní – k provádění ohňostrojů nebo k trhacím pracem, ale také například pro svářejí kolejnic
  • vojenské – sem můžeme zahrnout i různé policejní pyrotechnické prostředky

Do druhé skupiny patří růné rozbušky, průmyslové trhaviny, ale také signální nebo maskovací slože. Samozřejmě, zneužít se dají výrobky obou uvedených skupin. Je nutné si také uvědomit, že vyrobit slože není nijak velký problém, ale mnoho z nich je velice citlivých (mechanicky, chemicky nebo tepelně), a tak mohou být iniciovány již při samotném procesu výroby nebo při přepravě. Proto je výroba, skladování a používání pyrotechnických složí přísně sledována a vyrábět, skladovat a používat je mohou jen osoby řádně proškolené. Důsledkem použití (nebo zneužití) pyrotechnických složí může snadno dojít k požáru, poškození věcí, zranění či dokonce k usmrcení osob.

Látky používané v pyrotechnických složích

  • oxidovadla (okysličovadla)
  • hořlaviny (paliva)
  • pojidla
  • stabilizátory
  • flegmatizátory
  • rozpouštědla
  • barviva plamene
  • barviva dýmu
  • dýmotvorné látky
  • katalyzátory hoření
  • látky zlepšující speciální účinek (například zvuk, svítivost)

Oxidovadla (okysličovadla)

Látky obsahující kyslík, který uvolňují většinou za vysokých teplot, tedy ve stádiu hoření směsi. Vhodné látky mají mít co největší obsah kyslíku, musí ho snadno uvolňovat při hoření směsi, důležitou vlastností je chemická i fyzikální stálost v širokém spektru teplot (cca +/- 50 °C), neměly by být toxické, hygroskopické, nesmí být samozápalné a citlivé k mechanickým podnětům. A základní vlastností je snadná dostupnost.

Hořlaviny (paliva)

Látky využívající pro hoření kyslík uvolněný oxidovadlem. Používají se látky organické i anorganické. Základní vlastností je snadná oxidace s využitím kyslíku ze vzduchu nebo z oxidovadla, při hoření by měly potřebovat co nejméně kyslíku, chemicky stálé, netoxické, nesmí být hygroskopické (ani vůči vzdušné vlhkosti). Při hoření by měla vznikat vysoká teplota.

Pojidla

Látky používané k propojení jednotlivých složek pyrosloží, zároveň se chovají jako hořlaviny. Jejich množství může ovlivňovat i vlastnosti slože, například rychlost hoření, zápalnou teplotu, citlivost slože atd. Používají se pojidla kapalná nebo různé roztoky.

Stabilizátory

Látky určené především pro zvýšení chemické stálosti (stability) slože.

Flegmatizátory

Látky snižující citlivost pyrotechnické slože vůči mechanickým podnětům (tlak, náraz, tření)

Rozpouštědla

Látky určené především k rozpouštění pojidel. Důležitou vlastností rozpouštědel je jejich čistota, aby nedocházelo ke snížení chemické stability slože.

Barviva plamene a dýmu

Látky přidávané pro cílenou barvu plamene nebo dýmu, pro barvení plamene jde o různé odporně toxické soli, pro barvení dýmu se používají organická barviva.

Dýmotvorné látky

Látky schopné během hoření (většinou pomalého) vytvářet hustý dým (většinou bílé barvy).

Katalyzátory hoření

Látky ovlivňující rychlost hoření směsi.

Látky zlepšující speciální účinky

Takové látky se přidávají do složí pro vylepšení některých vlastností, nejčastěji svítivosti. Ale mohou se využít pro vytvoření zvukových efektů (pískot), pro zvýšení citlivosti na tření a podobně.

Na závěr si dovolujeme upozornit na základní pravidlo přípravy pyrotechnických složí, a tím je správné dodržení poměru jednotlivých látek, z nichž se slož skládá. Nedodržení tohoto poměru vede k tomu, že slož (v lepším případě) nevybuchne, ale pouze pomalu shoří (mnohdy ani to ne), nebo (v horším případě) dojde k nepředvídanému zahoření či dokonce výbuchu během přípravy. A říká se, že pyrotechnik se splete pouze jednou…

V zábavné pyrotechnice a výrobcích používaných pro ohňostroje se nacházejí pyrotechnické slože, které dělíme na:

Explozivní slože

Tyto slože se používají k získání značného množství energie, která je pak využita k dalším účelům (zvuk, destrukce, světelný záblesk…). Základní vlastností slože je velmi rychlé, bleskové hoření, čímž se uvolní dostatečné množství tepelné energie. V zábavní pyrotechnice se tyto slože používají při výrobě různých petard, kdy se současně dosahuje destrukce (trhání obalu), zvukového i světelného efektu.

Zážehové slože

Prostředky, které po iniciaci zahoří a slouží k zapálení dalších složí. Tyto slože mají mít co nejnižší teplotu vzplanutí, ale zároveň musí uvolnit dostatečné množství tepelné energie, potřebné k zahoření dalších látek. Při ohňostrojích se tyto slože používají k výmetům (například klasický střelný prach u kulových pum) nebo zahoření (opět černý prach jako nápal na povrchu světliček). Ve vojenské pyrotechnice se ovšem dnes používají téměř výhradně bezdýmé zážehové slože.

Zápalné slože

Slože určené k vyvolání ohně a následného zapálení dalších látek nebo výrobků. Svým použitím jsou určeny především v oblasti vojenské pyrotechniky. Podle druhu použité hořlaviny je můžeme rozdělit na slože termitové, napalmové, elektronové a fosforové.

Osvětlovací slože

Směsi vydávající hořením intenzivní světlo, barvu plamene je možno měnit přidáním dalších látek. Základní prostředky v ohňostrojích ve formě světliček, dalším použitím jsou osvětlovací rakety pro vojenské účely.

Signální slože

Díky vysoké svítivosti (především v červené barvě) se používají jako výstražná světla, nouzová světla, případně v noci k optické komunikaci. V ohňostrojích se používají ve formě ohňostrojných pochodní a pyrotechnických svíček na světelná loga.

Trasovací slože

Obdoba osvětlovacích a signálních složí, používané pro zviditelnění dráhy střel, použití výhradně u střelných zbraní všeho kalibru.

Spožďovací slože

Slože určené k získání přesně načasovaného odstupu mezi iniciací celého systému a další činností. Časové odstupy se mohou pohybovat od tisícin sekundy až po stovky sekund. Setkáte se s nimi samozřejmě ve vojenské pyrotechnice (granáty, průpalné střely), při iniciaci různých trhacích náloží, v ohňostrojích například zajišťují potřebný čas mezi výmetem (kulové pumy nebo kontejneru kompaktní baterie) či startem (rakety) a vlastním efektem v potřebné výšce.

Dýmové slože

Prostředky používané k signalizaci (denní značkování, určování směru větru) nebo maskování. Svojí specifikací se používají především ve vojenské nebo policejní pyrotechnice, v ohňostrojích se používají minimálně, využití najdou při denních ohňostrojích a při pyrotechnických efektech pro film a divadlo, historickém šermu a podobně. Slože vytváří dým (rozptyl pevných látek ve vzduchu) nebo mlhu (rozptyl kapalných látek ve vzduchu). V praxi se více používají slože, které již obsahují dýmotvorné látky, ale existují i slože, kde se dým tvoří až při vlastním hoření slože. zábavné

 

Explozivní slože

Tyto slože se používají k získání značného množství energie, která je pak využita k dalším účelům (zvuk, destrukce, světelný záblesk…). Základní vlastností slože je velmi rychlé, bleskové hoření, čímž se uvolní dostatečné množství tepelné energie. V zábavní pyrotechnice se tyto slože používají při výrobě různých petard, kdy se současně dosahuje destrukce (trhání obalu), zvukového i světelného efektu.

Zážehové slože

Prostředky, které po iniciaci zahoří a slouží k zapálení dalších složí. Tyto slože mají mít co nejnižší teplotu vzplanutí, ale zároveň musí uvolnit dostatečné množství tepelné energie, potřebné k zahoření dalších látek. Při ohňostrojích se tyto slože používají k výmetům (například klasický střelný prach u kulových pum) nebo zahoření (opět černý prach jako nápal na povrchu světliček). Ve vojenské pyrotechnice se ovšem dnes používají téměř výhradně bezdýmé zážehové slože.

Zápalné slože

Slože určené k vyvolání ohně a následného zapálení dalších látek nebo výrobků. Svým použitím jsou určeny především v oblasti vojenské pyrotechniky. Podle druhu použité hořlaviny je můžeme rozdělit na slože termitové, napalmové, elektronové a fosforové.

Osvětlovací slože

Směsi vydávající hořením intenzivní světlo, barvu plamene je možno měnit přidáním dalších látek. Základní prostředky v ohňostrojích ve formě světliček, dalším použitím jsou osvětlovací rakety pro vojenské účely.

Signální slože

Díky vysoké svítivosti (především v červené barvě) se používají jako výstražná světla, nouzová světla, případně v noci k optické komunikaci. V ohňostrojích se používají ve formě ohňostrojných pochodní a pyrotechnických svíček na světelná loga.

Trasovací slože

Obdoba osvětlovacích a signálních složí, používané pro zviditelnění dráhy střel, použití výhradně u střelných zbraní všeho kalibru.

Spožďovací slože

Slože určené k získání přesně načasovaného odstupu mezi iniciací celého systému a další činností. Časové odstupy se mohou pohybovat od tisícin sekundy až po stovky sekund. Setkáte se s nimi samozřejmě ve vojenské pyrotechnice (granáty, průpalné střely), při iniciaci různých trhacích náloží, v ohňostrojích například zajišťují potřebný čas mezi výmetem (kulové pumy nebo kontejneru kompaktní baterie) či startem (rakety) a vlastním efektem v potřebné výšce.

Dýmové slože

Prostředky používané k signalizaci (denní značkování, určování směru větru) nebo maskování. Svojí specifikací se používají především ve vojenské nebo policejní pyrotechnice, v ohňostrojích se používají minimálně, využití najdou při denních ohňostrojích a při pyrotechnických efektech pro film a divadlo, historickém šermu a podobně. Slože vytváří dým (rozptyl pevných látek ve vzduchu) nebo mlhu (rozptyl kapalných látek ve vzduchu). V praxi se více používají slože, které již obsahují dýmotvorné látky, ale existují i slože, kde se dým tvoří až při vlastním hoření slože.

Categories:   vše o pyrotechnice od výroby, druhy po použití

Tags:  ,

Komentáře

Komentáře byli již uzavřeny